Interní oddělení rumburské nemocnice vypomůže místním lékařům a plánuje lůžka JIP
Pod pojmem interní oddělení se lidem vybaví spíše konkrétní zkušenosti, které tu sami nebo se svými blízkými prožili, než termín „vnitřní lékařství“. Jak činnost „interny“ popsat nejlépe?
Činnost interny by měla být komplexní. Je to nejkomplexnější obor, který jsme se už na medicíně učili. Považuji internu za královnu medicíny, a to, že sdružuje všechny podobory, které jsou vysoce specializované, je pro mne obrovská výzva. Vím, že nemohu umět úplně všechno, ale člověk je také úplný celek, tak stejně bych měla přistupovat k nemoci a k tomu, co se s pacientem děje.
Můžete vaše oddělení rumburské interny krátce představit?
Interní oddělení je v tuto chvíli pouze interní ambulance, která se snaží zajistit péči o pacienty s vnitřními onemocněními. Máme hodně plánů. V nejbližší době jde o otevření diabetologické a endokrinologické poradny včetně obezitologické. To jsou všechno podobory interny, které mají obrovský přesah a zažívají velký rozvoj, protože se objevují nové a nové léky. Dokonce i na kardiologických kongresech se řeší diabetologie, obezitologie ve vztahu k arytmiím a srdečním onemocněním. Výhledově bych přivítala, aby se podařilo otevřít i interní oddělení.
Jaké máte plány pro rozvoj primariátu?
Plánem je rozvoj a vylepšení péče o celý Šluknovský výběžek. Je to poměrně velká spádová oblast. Vypomůžeme nynějším lékařům, kteří se snaží zajistit péči co nejkomplexněji a daří se jim to tak, jak stíhají ve svém časovém rozvrhu. V budoucnosti je v plánu zahájení provozu interního oddělení včetně JIP lůžek pro základní stabilizaci pacientů a rozvoj již zmíněných ambulancí.
Na co jste na oddělení hrdá a co je jeho největší bolístkou?
Mohu říct, že jsem hrdá na práci našeho zdravotnického personálu, hlavně sestřiček a ošetřovatelského personálu. V tom, jak se starají o pacienty nejlépe, jak mohou, klobouk dolů. Líbí se mi to a vím, že je mohu ještě trošku podpořit a někam dál posunout. Bolístkou je jistě nedostatek lékařského personálu. V tuto chvíli by se nám hodilo pár čerstvých sil, které mají chuť se učit a projít nějakou představou klidného interního oddělení.
Proč jste si vybrala zrovna rumburskou nemocnici a jak se vám zde líbí?
Rumburskou nemocnici mám v hledáčku již nějakou dobu, neboť moji rodiče i já jsme z nedalekého místa odsud a ještě v dětství jsme hodně navštěvovali místní bazén, který je hned vedle nemocnice. Můj prastrýc byl údajně primářem neurologie tady V Podhájí, takže to tak nějak samo vyšlo. V tuto chvíli mohu říct, že jsem spokojená, ale je potřeba hodně práce od všech, kteří jsou zde zúčastnění a chtějí zlepšovat péči o pacienty.
Lidé vás vídají s úsměvem na tváři. Co vám osobně dodává životní energii a dobrou náladu?
Je to pravda. Moc ráda se směji a šokuji tím, že i lékař, který má nějaké starosti, může mít úsměv na rtu a s pacientem jednat s úsměvem. Starosti ale samozřejmě jsou. Energii mi dodává určitě rodina a mé sportovní aktivity. Hodně ráda běhám, ráda jezdím na kole a místečko k životu jsme našli v Podještědí. Je to blízko Lužických hor a hory teď vyhledávám často. Horské kolo nebo silničku využívám i k přejezdu směrem sem do výběžku. Je to pro mě veliký odpočinek, veliký relax a dobíjí mi to hodně energii.
MUDr. Sylvie Štrégl Hrušková, primářka interního oddělení rumburské nemocnice
